Blogia
prowilliamson

LE MAL PERDURE I/ DAÑO INCESANTE I/ ANDAUERNDER SCHADEN I/ DANNO PERSISTENTE I/ CONTINUING DAMAGE I/ DANO CONTÍNUO I/ VĚROUČNÁ DEKLARACE I

 

LE MAL PERDURE I

Comentaire Eleison CCCXV


Pour défendre la Déclaration Doctrinale (DD) très mauvaise qu’a soumise officiellement la Fraternité St Pie X aux autorités romaines au mois d’avril l’année dernière comme base d’un accord pratique entre Rome et la Fraternité, on dira souvent que la DD, une fois refusée par Rome, n’a plus aucun intérêt et mérite d’être oubliée. Mais dans le dernier numéro du Recusant, revue de la « Résistance » récemment parue en Angleterre, on lit un argument contraire qui mérite une sérieuse considération. Le voici, en citations directes, ou résumé :--

« La DD, comme le manifestent et son nom et son contenu, est la proclamation que certaines positions doctrinales portant sur des questions de toute première importance dans la crise actuelle de l’Église, sont acceptables pour la Fraternité. Le problème c’est que plusieurs des positions prises dans la DD ne sont pas acceptables. » Par exemple devant le Chapitre Général de la Fraternité tenu il y a un an, un théologien éminent de la Fraternité a conclu, « Cette Déclaration est donc profondément ambiguë et pèche par omission contre la dénonciation claire et nette des erreurs principales qui sévissent encore à l’intérieur de l’Église et détruisent la foi des fidèles. Cette Déclaration telle qu’elle se présente laisse supposer que nous accepterions le présupposé de ‘l’herméneutique de la continuité’. »

« Donc le mal résultant de la DD est celui d’une prise de position publique qui est douteuse du point de vue doctrinal. » Et en tant que telle, elle n’a été ni « retirée » ni « renoncée ». De fait, Mgr. Fellay refuse systématiquement d’admettre que sa Déclaration soit d’aucune façon douteuse. Tout au plus reconnaît-il qu’il a essayé d’être « trop subtil », mais il n’admet pas qu’une telle subtilité soit tout à fait déplacée lorsqu’il s’agit de défendre la Foi. Mgr. Fellay se plaint que l’unique problème c’est qu’il « n’a pas été correctement compris », même par des membres de la Fraternité hautement compétents en théologie. Entre autres il permet à l’abbé Themann aux USA de défendre la DD dans des conférences publiques, enregistrées et distribuées aux fidèles. »

Certes, le mal aurait pu être bien pire si Rome avait accepté la DD, mais cela ne diminue pas les ravages qui résultent de sa manifestation de ce qui est doctrinalement acceptable pour la Fraternité. Si en effet Mgr. Fellay dit qu’il « retire » ou « renonce à » la DD, il est fort probable qu’il veut dire par là pas plus qu’elle était inopportune à ce moment-là, parce qu’elle pouvait causer des divisions à l’intérieur de la Fraternité. « Jamais il n’a même insinué que la DD soit doctrinalement douteuse ou inacceptable. Pourtant ci-gît le vrai problème dès le début, et ce problème-ci est loin d’être résolu : le Supérieur Général donne l’impression de se refuser à faire une profession sans ambiguïté de la position de la Fraternité. »

En conclusion, le scandale causé par la DD n’a toujours pas été réparé. « Et essayer de minimiser l’importance de l’affaire pour maintenir ou restaurer la paix et l’unité parmi les fidèles risque de les faire penser que la doctrine n’est pas si importante que cela, pourvu que l’on puisse continuer tranquillement comme on est, avec la vraie Messe, etc.. » Minimiser ainsi l’affaire ne fera qu’aggraver le scandale. (Fin de l’article du Recusant).

Cet article expose de façon bien modérée le problème posé par cette DD, ni rétractée ni désavouée par Mgr Fellay. Car comment une Congrégation catholique peut-elle conserver et servir la Vérité lorsqu’elle est menée par un Supérieur qui se joue si obstinément de la Vérité ? Si la Fraternité représente un canot de sauvetage, ou bien elle se débarrasse de ce Capitaine illusionné qui cherche sans cesse à percer des trous dans le fond du canot, ou bien la Fraternité d’un canot de sauvetage devient un canot de noyade. Que le Bon Dieu dans sa miséricorde ouvre les yeux à la Fraternité.

Kyrie eleison

 

DAÑO INCESANTE I

Comentario Eleison CCCXIV

Cuando las personas desean defender a la muy mala Declaración Doctrinal (DD) oficialmente sometida a las autoridades Romanas por la Fraternidad San Pío X a mediados de Abril del año pasado como fundamento para un acuerdo práctico entre Roma y la FSPX, a menudo argumentarán que, debido a que Roma rechazó la DD, la DD no interesa más y puede ser olvidada. Pero, en el número de este mes del “Recusant”, revista de la Resistencia recientemente aparecida en Inglaterra, hay un argumento contrario que merece cuidada atención. Helo aquí, sea citado directamente del original, sea resumido:--

“La DD, tal como ambos su nombre y su contenido dejan en claro, es una declaración estableciendo que un número de posiciones doctrinales en cuestiones de la mayor importancia en la presente crisis en la Iglesia, son aceptables para la FSPX. El problema es que varias de estas posiciones expresadas en la DD no son aceptables”. Por ejemplo, al Capítulo General de Julio pasado le fue dicho por un líder teólogo que “Esta Declaración es (...) profundamente ambigua y peca por omisión contra el deber de denunciar claramente los errores principales que todavía continúan con pleno vigor dentro de la Iglesia y que están destruyendo la Fe de los Católicos. Tal como está escrita, esta Declaración da la impresión que nosotros aceptaríamos la ‘hermenéutica de la continuidad’”.

“El daño ocasionado por la DD es por consiguiente uno (el?) de una declaración pública doctrinalmente dudosa. Tampoco ha sido, como tal, “retirada” o “renunciada”. De hecho, Mons. Fellay sistemáticamente rechaza admitir que haya algo doctrinalmente dudoso en su Declaración. Como mucho, él admite haber tratado de ser “demasiado sutil”, pero él no admite que tal sutileza sea altamente censurable en cuestiones referentes a la defensa de la Fe. Mons. Fellay se queja de que todo el problema radica en que “él no ha sido apropiadamente interpretado”, incluso por miembros de la FSPX teológicamente muy calificados. El permite que, entre otros, el P. Themann en Estados Unidos defienda la Declaración en conferencias públicas que han sido grabadas y están siendo distribuidas entre los fieles”.

Es cierto que las cosas podrían haber sido peor si Roma hubiera aceptado la DD, pero ello no quita el daño persistente causada por la manifestación de la DD en cuanto a lo que es doctrinalmente aceptable para la FSPX. Porque si Mons. Fellay dice que él “retira” y “renuncia” a la DD, lo más probable es que él quiera decir tan solo que ella era inoportuna en ese momento puesto que estaba sujeta a causar división en la FSPX. “El nunca ha ni siquiera sugerido, que la DD sea doctrinalmente dudosa e inaceptable. Y es allí donde ha radicado desde el inicio la cuestión real, y esa es la cuestión que está muy lejos de ser resuelta: el Superior General parece negarse a emitir una profesión sin ambigüedades de la posición de la FSPX”.

En conclusión, el escándalo causado por la DD no ha sido aún reparado. “Tratar de restar importancia a la seriedad del asunto con el propósito de mantener o recobrar la paz y el sosiego entre los fieles arriesga favorecer la actitud de que la doctrina no importa tanto, después de todo, siempre y cuando las cosas funcionen tranquilamente y podamos mantener la Misa de siempre, etc..” Restarle tal importancia a la DD solamente empeorará el escándalo (Fin del artículo en el “Recusant”).

Este artículo expone muy moderadamente el problema que plantea la DD al no ser desmentida o retractada públicamente por el Obispo Fellay. Pero, ¿cómo puede cualquier Congregación Católica mantener y servir a la Verdad estando dirigida por un Superior que tan obstinadamente juega a las bolitas con la Verdad? Si la FSPX es un bote salvavidas, o bien se deshace de su iluso Capitán que constantemente busca taladrar agujeros en el piso del bote salvavidas, o bien la FSPX se convierte en un bote quitavidas. Que Dios en su misericordia abra los ojos de la FSPX.

  Kyrie eleison

ANDAUERNDER SCHADEN I

 Eleison kommentare CCCXV

Mitte April des letzten Jahres übergab die Priesterbruderschaft St. Pius X. offiziell eine Doktrinelle Deklaration an die römischen Autoritäten, welche als Grundlage für eine praktische Vereinbarung zwischen Rom und der Bruderschaft dienen sollte. Doch diese Deklaration ist sehr schlecht, und deshalb argumentieren viele von ihren Verteidigern, daß Rom diese Deklaration schließlich abgelehnt hat, sie daher nicht weiter von Belang sei und sozusagen vergessen werden könne. Ein Gegenargument zu dieser Behauptung erschien in der aktuellen Ausgabe der englischen Monatszeitschrift „The Recusant“ (historischer Begriff für die Gegner der anglikanischen Glaubensgemeinschaft), dem neu entstandenen Magazin der Widerstandsbewegung in England. Dieses Gegenargument verdient sorgfältige Aufmerksamkeit und sei daher im folgenden wiedergegeben, teilweise in Form von direkten Zitaten, teilweise als Zusammenfassung: --

„Die Doktrinelle Deklaration ist, wie ihr Name und Inhalt deutlich machen, eine Erklärung, welche besagt, daß eine Reihe von lehrmäßigen Positionen mit allergrößter Bedeutung für die gegenwärtige Kirchenkrise vonseiten der Bruderschaft annehmbar sind. Das Problem ist nun, daß mehrere dieser in der Deklaration ausgedrückten Positionen jedoch nicht akzeptabel sind.“ Beispielsweise sagte ein führender Bruderschaftstheologe dem Generalkapitel der Bruderschaft im Juli des letzten Jahres: „Diese Deklaration ist (...) zutiefst mehrdeutig und sündigt somit durch Unterlassung gegen die Pflicht, deutlich eine Verurteilung jener grundsätzlichen Irrtümer auszusprechen, welche nach wie vor in der Kirche wüten und den Glauben der Katholiken zerstören. Nach Lage der Dinge gibt diese Deklaration den Eindruck, daß wir die »Hermeneutik der Kontinuität« annähmen.“

„Der von der Doktrinellen Deklaration verursachte Schaden entspricht somit dem einer öffentlichen, lehrmäßig zweifelhaften Erklärung. Auch wurde die Deklaration als solche weder „zurückgezogen“ noch wurde ihr „abgeschworen“. Vielmehr weigert Bischof Fellay sich konsequent, zuzugeben, daß diese Deklaration lehrmäßig zweifelhaft ist. Allerhöchstens gesteht er ein, daß er versucht habe, „zu feinsinnig“ zu sein. Doch er gibt nicht zu, daß eine solche Feinsinnigkeit in Angelegenheiten der Glaubensverteidigung höchst fragwürdig ist. Vielmehr denkt der Bischof, das ganze Problem bestehe nur darin, daß „er nicht richtig verstanden worden“ sei, selbst von theologisch sehr kompetenten Bruderschaftspriestern nicht. Unter anderem erlaubt er Hw. Themann, diese Deklaration auf öffentlichen Konferenzen in den USA zu verteidigen, w elche aufgenommen und dann unter den Gläubigen verteilt werden.“

Zwar mag es stimmen, daß eine Annahme der Deklaration durch Rom die Sache noch verschlimmert hätte. Doch verringert dies keineswegs den andauernden Schaden, welcher durch die Deklaration entsteht, wenn sie darlegt, was der Bruderschaft lehrmäßig annehmbar ist. Sollte Bischof Fellay nun sagen, daß er die Deklaration „zurückzieht“ oder „ihr abschwört“, so meint er damit höchstwahrscheinlich nur, daß ihre Veröffentlichung zum gegenwärtigen Zeitpunkt ungelegen war, weil sie Spaltungen in der Bruderschaft verursacht hätte. „Bischof Fellay hat die ganze Zeit über nicht einmal angedeutet, daß die Doktrinelle Deklaration lehrmäßig zweifelhaft und somit unannehmbar ist. Doch hier steckt von Anfang an das Kernproblem, und wir sind weit von einer Lösung entfernt: Der Generalobere scheint sich zu weigern, ein unzweideutiges Bekenntnis von der Einstellung der Bruder schaft abzugeben.“

Schlußendlich ist der von dieser Deklaration verursachte Skandal nach wie vor nicht saniert worden. „Der Versuch, die Ernsthaftigkeit des Themas herunterzuspielen, damit Friede und Ruhe unter den Gläubigen bewahrt oder zurückgewonnen werde, riskiert jene Denkart zu fördern, wonach die Glaubenslehre keine allzu große Rolle spielt, solange nur alles rund läuft und wir die wahre Messe bewahren können, usw.“ In Wahrheit macht dieses Herunterspielen den Skandal nur noch schlimmer. (Ende des „Recusant“-Artikels.)

Dieser Artikel bringt auf sehr gemäßigte Weise das Problem auf den Punkt, daß Bischof Fellay die Doktrinelle Deklaration weder öffentlich widerrufen noch zurückgezogen hat. Wie kann eine katholische Kongregation die Wahrheit aufrechterhalten und ihr dienen, wenn sie von einem Oberen geführt wird, welcher mit der Wahrheit herumspielt? Wenn die Bruderschaft ein Rettungsboot ist, dann muß sie entweder ihren verblendeten Kapitän loswerden, welcher ständig danach strebt, Löcher in den Rumpf des Rettungsbootes zu bohren, oder aber die Bruderschaft verwandelt sich in ein „Ertrinkungsboot“. Möge Gott in seiner Barmherzigkeit die Priesterbruderschaft aufwecken

Kyrie eleison

DANNO PERSISTENTE I

Comentario Eleison CCCXV

Quando si vuol difendere la pessima Dichiarazione Dottrinale (DD), ufficialmente presentata dalla Fraternità San Pio X alle autorità romane nella metà di Aprile dell’anno scorso come base di un accordo pratico, spesso si dice che, siccome Roma ha rifiutato di accettare la DD, la DD non interessa più, e quindi può essere dimenticata. Però, nel numero di questo mese del ‘Recusant’ (un nuovo periodico della Resistenza in Inghilterra) compare un’argomentazione contraria che merita un’ accurata attenzione. Questa argomentazione o viene citata direttamente dall’originale, o viene riassunta:

«La DD, come è evidente sia dal titolo che dal contenuto, è una dichiarazione la quale afferma che un certo numero di posizioni dottrinali su questioni della più grande importanza nella presente crisi della Chiesa sono accettabili dalla Fraternità. Il problema è che molte delle posizioni espresse nella DD non sono accettabili. Per esempio, nel Capitolo Generale della Fraternità di luglio scorso, fu detto da uno dei teologi guida della Fraternità che “questa dichiarazione è profondamente ambigua e pecca per omissione contro il dovere di denunciare chiaramente gli errori principali, i quali infuriano ancora nella Chiesa e distruggono la Fede dei Cattolici. Cosi come è, questa Dichiarazione dà l’impressione che si accetterebbe la cosi detta ermeneutica della continuità.”

Il male fatto dalla DD è, quindi, quello di un’affermazione pubblica dottrinalmente dubbia. Ne è stata ritrattata o rifiutata come tale. Infatti Msgr. Fellay si rifiuta continuamente di ammettere che ci sia qualcosa di dottrinalmente dubbio nella sua dichiarazione. Al massimo, egli ammette che ha cercato di essere “troppo sottile”, ma egli non ammette che su tale sottigliezza ci sia molto da obbiettare in materia che riguarda la difesa della Fede. Mons. Fellay si lamenta che tutto il problema è che egli “non è stato ben compreso” anche dai membri teologicamente più bravi della Fraternità. Egli continua a permettere, fra gli altri, a Padre Themann in USA di difendere la DD nelle conferenze pubbliche che sono registrate e sono state distribuite tra i fedeli.

È vero che le cose avrebbero potuto essere peggiori se Roma avesse accettato la DD, ma questo non diminuisce il danno apportato dalla DD quando presenta ciò che è dottrinalmente accettabile dalla Fraternita. Ora se Mons. Fellay dice che egli “ritira” e “rinuncia” ad essa, sembra che voglia dire che era inopportuna in quel momento, perché poteva provocare la divisione nella Fraternità. “Egli non ha mai neanche insinuato che la DD è dottrinalmente dubbia e inaccettabile. E questo è stato il vero punto della discussione dall’inizio, il punto che è ancora lontano dall’essere risolto: il Superiore Generale sembra rifiutare di fare qualche professione non-ambigua riguardo alla posizione della Fraternità”.

In conclusione, lo scandalo causato dalla DD non è stato ancora riparato. “Cercando di minimizzare la serietà della faccenda allo scopo di mantenere o riguadagnare la pace e la calma tra i fedeli, si corre il rischio di incorragiare la mentalità che la dottrina non importa tanto purché le cose vadano bene, e possiamo mantenere la vera Messa ecc. Tale minimizzazione non farà che peggiorare lo scandalo» (Fine dell’articolo).

Quest’articolo afferma molto moderatamente che il problema della DD non è stato né revocato né ritrattato da Mons. Fellay. Ma come può qualsiasi Congregazione Cattolica mantenere e servire la verità quando è guidata da un Superiore che ostinatamente scalza la Verità? Se la Fraternità è una scialuppa di salvataggio, bisogna o liberarla da questo capitano deludente che, costantemente, cerca di perforare il pavimento della scialuppa, oppure essa si trasformerà in una scialuppa di annegamento. Che Dio nella sua misericordia apra gli occhi della Fraternità.

Kyrie eleison.

CONTINUING DAMAGE I

Eleison Comments CCCXV

When people wish to defend the very bad Doctrinal Declaration (DD) officially submitted by the Society of St Pius X to the Roman authorities in mid-April of last year as the basis for a practical agreement between Rome and the SSPX, they will often argue that since Rome refused the DD, the DD is of no further interest and may be forgotten. But in this month’s issue of the “Recusant”, newly arisen magazine of the Resistance in England, there appears a contrary argument which deserves careful attention. Here it is, either quoted directly from the original, or summarized:--

“The DD, as both its name and its contents make clear, is a statement saying that a number of doctrinal positions on questions of the greatest importance in the present crisis in the Church are acceptable to the SSPX. The problem is that several of the positions expressed in the DD are not acceptable.” For instance the SSPX’s General Chapter of last July was told by a leading theologian of the SSPX that “This Declaration is (...) profoundly ambiguous and sins by omission against the duty to denounce clearly the principal errors which are still raging within the Church and are destroying the faith of Catholics. As it stands, this Declaration gives the impression that we would accept the ‘hermeneutic of continuity’.”

“The harm done by the DD is therefore that of a doctrinally dubious public statement. Nor has it, as such, been “withdrawn” or “renounced”. In fact Bishop Fellay consistently refuses to admit that there is anything doctrinally dubious about his Declaration. At the very most he admits to having tried to be “too subtle”, but he does not admit that such subtlety is highly objectionable in matters pertaining to the defence of the Faith. Bishop Fellay complains that the whole problem is that he “has not been properly understood” even by theologically very skilled members of the SSPX. He allows, among others, Fr Themann in the USA to defend the Declaration in public conferences that have been recorded and are being distributed among the faithful.”

It is true that matters might have been worse if Rome had accepted the DD, but that does not lessen the standing damage wrought by the DD’s manifestation of what is doctrinally acceptable to the SSPX. For if Bishop Fellay says that he “withdraws” and “renounces” the DD, he certainly seems to mean no more than that it was inopportune at that moment, as being liable to cause division in the SSPX. “He has never as much as suggested that the DD is doctrinally dubious and unacceptable. And that is where the real issue has been all along, and that is the issue that is far from being solved: the Superior General seems to refuse to make any unambiguous profession of the SSPX’s position.”

In conclusion, the scandal caused by the DD has still not been repaired “Trying to downplay the seriousness of the matter for the purpose of maintaining or regaining peace and quiet among the faithful risks encouraging the mentality that doctrine does not matter all that much, as long as things run smoothly and we can keep the true Mass, etc..” Such downplaying will only make the scandal worse (End of the article in the “Recusant”).

This article states very moderately the problem of the DD not being publicly recanted or retracted by Bishop Fellay. But how can any Catholic Congregation keep and serve the Truth when it is led by a Superior who so obstinately plays at ducks and drakes with the Truth ? If the SSPX is a lifeboat, either it gets rid of this deluded Captain who constantly seeks to drill holes in the floor of the lifeboat, or the SSPX turns into a deathboat. May God in his mercy open the SSPX’s eyes.

Kyrie eleison.

DANO CONTÍNUO I

Comentários Eleison  CCCXV

Quando as pessoas querem defender a péssima Declaração Doutrinária (D.D.) oficialmente apresentada pela Fraternidade São Pio X às autoridades romanas, em meados de abril do ano passado como base para um acordo prático entre Roma e a FSSPX, muitas vezes elas vão argumentar que como Roma rejeitou a DD, então a D.D. não tem mais interesse e pode ser esquecida. Mas na edição deste mês da “Recusant”, a recém-surgida revista da Resistência na Inglaterra, aparece um argumento contrário, que merece grande atenção. Aqui está ele, seja citado diretamente a partir do original, ou resumido:


“A D.D., tanto quanto o seu nome e os seus conteúdos deixam claro, é uma declaração dizendo que um certo número de posições doutrinárias sobre as questões de maior importância na atual crise na Igreja são aceitáveis para a FSSPX. O problema é que várias posições expressas na D.D. não são aceitáveis.” Por exemplo, no Capítulo Geral da FSSPX de julho do ano passado foi dito por um teólogo líder da FSSPX que “Esta declaração é (...) profundamente ambígua e peca por omissão contra o dever de denunciar claramente os principais erros que ainda estão desenfreados dentro da Igreja e estão destruindo a fé dos católicos. Tal como está, esta declaração dá a impressão de que nós iríamos aceitar a “hermenêutica da continuidade’.”

“O dano causado pela DD é, portanto, o de uma declaração pública doutrinariamente duvidosa. E também não foi,como tal, “retirada” ou “renunciada”. Na verdade Dom Fellay consistentemente se recusa a admitir que há algo doutrinariamente dúbio em sua Declaração. No máximo, ele admite ter tentado ser “muito sutil”, mas não admite que tal sutileza é altamente censurável em assuntos relacionados com a defesa da Fé. Dom Fellay reclama que todo o problema é que ele “não foi bem compreendido”, mesmo por membros teologicamente muito qualificados da FSSPX Ele permite que, entre outros, o padre Themann nos EUA defenda a Declaração em conferências públicas que foram gravadas e estão sendo distribuídas entre os fiéis.”

É verdade que as questões poderiam ter sido piores se Roma tivesse aceitado a D.D., mas isso não diminui o dano que continua sendo feito pela manifestação da D.D. do que é doutrinariamente aceitável para a FSSPX. Pois se Dom Fellay diz que “retira” e “renuncia” à D.D., ele provavelmente quer dizer apenas que era inoportuno naquele momento, como sendo susceptível de provocar divisão na FSSPX. “Ele também nunca sugeriu que a D.D. seja doutrinariamente duvidosa e inaceitável. É aí que o verdadeiro problema tem estado o tempo todo, e essa questão está longe de ser resolvida: o Superior Geral parece recusar-se a fazer qualquer profissão não ambígua da posição da FSSPX”.

Concluindo, o escândalo causado pela D.D. ainda não foi reparado. “Tentando minimizar a gravidade do assunto com a finalidade de manter ou recuperar a paz e a tranquilidade entre os fiéis, arrisca incentivar a mentalidade de que a doutrina não importa tanto assim, contanto que as coisas funcionem bem e que possamos manter a verdadeira missa, etc.” Essa minimização só tornará o escândalo pior (fim do artigo na “Recusant”).

Este artigo afirma muito moderadamente o problema da D.D. não ser publicamente colocado de lado ou retraído pelo Bispo Fellay. Mas como pode uma congregação católica manter e servir à verdade quando ela é liderada por um Superior que tão obstinadamente brinca de jogar pedrinhas na água com a Verdade? Se a FSSPX. é um bote salva-vidas, ou ela se livra desse Capitão iludido que constantemente procura fazer furos no piso do barco salva-vidas, ou a FSSPX se transforma em um barco da morte. Que Deus, em sua misericórdia abra os seus olhos.

Kyrie eleison.

POKRAČUJÍCÍ POŠKOZOVÁNÍ I

Komentář Eleison CCCXV

 Když lidé chtějí obhajovat velmi špatnou Naukovou deklaraci (ND) oficiálně předloženou Bratrstvem sv. Pia X. římským autoritám v polovině dubna minulého roku jako základ pro praktickou dohodu mezi Římem a FSSPX, častou budou argumentovat tím, že jelikož Řím ND odmítnul, ND již nikoho více nezajímá a může být zapomenuta. Ale ve vydání „Recusant“ z tohoto měsíce, což je časopis Odporu v Anglii, který se nově objevil, se objevuje protichůdný argument, který si zasluhuje důkladnou pozornost. Zde je citovaný buď přímo z originálu, nebo souhrnně:

„ND je, jak objasňuje její název i její obsah, prohlášením, které říká, že množství naukových postojů v otázkách nejvyšší důležitosti v současné krizi v Církvi, je pro FSSPX přijatelných. Problémem je, že několik těchto postojů vyjádřených v ND přijatelných není.“ Například jeden z vůdčích teologů FSSPX řekl generální kapitule FSSPX vloni v červenci, že „Tato Deklarace je (...) hluboce dvojznačná a hřeší opomíjením povinnosti jasně odsuzovat základní omyly, které v Církvi stále zuří a ničí víru katolíků. Tak, jak je, působí tato Deklarace dojmem, že bychom akceptovali ´hermeneutiku kontinuity´.“

„Škoda, kterou ND učinila, je proto škodou naukově pochybného veřejného výroku. A jako taková ani nebyla „vzata zpět“ či „vypovězena“. Ve skutečnosti biskup Fellay trvale odmítá připustit, že je v jeho Deklaraci cokoliv naukově pochybného. Nanejvýš připouští, že se pokusil být „příliš nuancovaný“, ale nepřipouští, že taková nuance je vysoce nepřijatelná ve věcech příslušejících obraně Víry. Biskup Fellay si stěžuje, že celý problém je, že „nebyl dobře pochopen“ dokonce ani teologicky velmi kvalifikovanými členy FSSPX. Dovoluje mezi jinými P. Themannovi v USA obhajovat Deklaraci na veřejných konferencích, z nichž byl pořízen záznam, a jsou šířeny mezi věřícími.“
Je pravda, že věci by byly horší, kdyby Řím přijal ND, to však nezmenšuje stávající poškození způsobené tím, že ND názorně ukazuje, co je pro FSSPX naukově přijatelné. Protože když biskup Fellay říká, že „bere zpět“ a „zříká se“ ND, jistě tím nemyslí víc, než že byla nepříhodná v danou chvíli, protože měla sklon způsobit rozdělení v FSSPX. „Nikdy netvrdil až tolik, že by byla ND naukově pochybná a nepřijatelná. A v tom právě celou dobu leží skutečný problém a je to problém, který zdaleka nebyl vyřešen: generální představený, jak se zdá, odmítá, že by učinil jakékoliv dvojznačné vyjádření postoje FSSPX.“

Závěrem: pohoršení způsobené ND ještě nebylo napraveno. „Snaha zlehčovat vážnost věci za účelem udržení nebo opětného získání klidu a míru mezi věřícím riskuje, že povzbudí způsob myšlení, že na nauce až tak mnoho nezáleží, dokud věci běží hladce a my si můžeme uchovat pravou mši atd...“ Takové zlehčování pohoršení jenom zhorší. (Konec článku v „Recusant“)

Tento článek velmi rozumně specifikuje problém toho, že ND nebyla biskupem Fellayem veřejně odvolána či vzata zpět. Jak však může jakákoliv katolická kongregace udržet Pravdu a sloužit jí, když je vedena představeným, který tak zatvrzele lehkomyslně zachází s Pravdou? Je-li FSSPX záchranným člunem, buď se zbaví tohoto bláhového kapitána, který se neustále snaží vrtat díry do dna záchranného člunu, nebo se FSSPX změní na člun smrti. Kéž Bůh ve svém milosrdenství otevře FSSPX oči.

Kyrie Eleison

Zdroj: http://www.dinoscopus.org     

Překlad: D. Grof

 

Zdroj:  HTTP://rexcz.blogspot.cz

 
¿Y esta publicidad? Puedes eliminarla si quieres

0 comentarios

¿Y esta publicidad? Puedes eliminarla si quieres